Velký třesk v Asociaci Veteran Car Clubů v AČR
Autoklub České republiky se hrdě hlásí nejenom k minulé historii předválečného Československého autoklubu, ale dokonce zdůrazňuje, že byl založen již v roce 1904, kdy v únoru byl ustaven Český klub motocyklistů a téhož roku v březnu i Český klub automobilistů. Na základě této tradice, kdy byl v roce 1990 ustaven (znovu obnoven) Autoklub republiky Československé, se k němu připojilo i velké množství Veterán klubů, do té doby povinně registrovaných v tehdejším Svazarmu. Po rozdělení Československa zůstaly některé kluby v „zahraničí“ na Slovensku a klub se přejmenoval na Autoklub České republiky.
V té době se veteránská činnost v autoklubu zdárně rozvíjela. Členství Autoklubu ve F.I.V.A. zaručovalo i mezinárodní věhlas českého veteránského hnutí. Bohužel, v posledních letech se Autoklub České republiky soustředil hlavně na automobilový a motocyklový sport a někteří veteranisté se začali cítit Autoklubem značně odstrčeni. Jednou z výrazných chyb byla třeba i ztráta členství ve F.I.V.A. a tvrzení, že toto členství je zbytečné a Autoklub v této organizaci nemůže být pro legislativu registrován. Že prý stačí členství ve FIA. Když ale veteranista přijede na jakoukoli významnou akci doma i v zahraničí (Auto Štangl historic rallye, Veteran rallye Slovakia, nebo třeba 2000 km durch Deutschland), všude vyžadují pro vozidlo průkaz F.I.V.A., který ale Autoklub pro své členy nezajišťuje. Je to smutné, ale členové Autoklubu jsou v tomto nuceni se obracet na konkurenční ÚAMK nebo Klub historických vozidel, které jsou ve své podstatě konkurenty Autoklubu.
Na základě těchto, ale i dalších zklamání činnosti Autoklubu vůči veteránskému hnutí odstoupil počátkem letošního května celý řídící výbor Asociace Veteran Car Clubů v AČR, včetně předsedy Pavla Národy, předsedy technické komise Václava Kafky, pana Jiřího Černého a dalších. Zůstal jen sekretář, pan Jan Burian, který je ale zaměstnancem Autoklubu. Tito odstoupivší a velice známí veteránisté založili vlastní samostatné veteránské sdružení a na základě této skutečnosti a stanov Autoklubu byli všichni za tento „prohřešek“ vyloučeni.
Autoklub za této situace svolal velice rychle na 23. 5. 2001 mimořádné zasedání Asociace Veteran Car Clubů v AČR, kterého se mělo účastnit 82 pozvaných delegátů z celé republiky, kteří zastupovali všechny Veteran Car Cluby zaregistrované v Autoklubu České republiky. Dle sdělení návrhové a volební komise se zasedání účastnilo 44 delegátů, což je nadpoloviční většina. Tato většina měla za úkol ještě týž den zvolit nové vedení AVCC AČR podle narychlo připravené kandidátky, kterou připravil Autoklub. Po několika diskusích ze strany odstupujícího vedení, členů Autoklubu včetně prezidenta AČR pana Romana Ječmínka i dalších zúčastněných se okolo 19.00 hodiny uskutečnila volba nového řídícího výboru AVCC AČR a místopředsedů dalších komisí. Celkem se volilo 13 nových členů řídícího výboru a místopředsedů komisí AVCC AČR. Této volby se ve skutečnosti ale účastnilo z 82 pozvaných delegátů jen 25 voličů (16 volilo pro a 9 se zdrželo hlasování), z čehož bylo ještě 10 voličů přímo volenými kandidáty. Přes tyto skutečnosti odpovídalo vše volebnímu řádu a nové vedení AVCC AČR tak bylo zvoleno.
Řídící výbor Asociace Veteran Car Clubů v AČR má tedy napříště toto složení:
Předseda AVCC AČR: Zdeněk Brádka, (47 let), předseda REHIV klubu Praha v AČR
1. místopředseda AVCC AČR:
Ing. Stanislav Minářík (57 let), předseda Auto klubu CZ racing v AČR. Zástupce v historické komisi FIA
Místopředseda AVCC AČR: Ing. Vladimír Rojek (35 let), předseda Tatra VSC Ostrava v AČR
Předseda technické komise: Ing. Mirko Řezníček (69 let), předseda Tatra klubu Brno v AČR
Místopředseda tech. komise: Jiří Pavlík (61 let), předseda Auto klubu Cheb v AČR
Předseda sportovní komise: Rudolf Horn (64 let), člen Tatra VSC Ostrava v AČR
Místopředseda sportovní komise: Milan Pospíšil (61 let), pracovník Pošumavského autoklubu
Předseda legislativní komise: Mgr. Michal Burian (29 let), zaměstnanec vojenského muzea Lešany
Místopřeseda leg. komise: Jan Jež (51 let), předseda Veteran Car Clubu Nisa v AČR
Předseda kom. hist. informatiky: Mgr. Aleš Knížek (31 let), předseda Tatra VCC Hist. ústavu AČR
Místopředseda hist. informatiky: Ing. Eva Ticová (49 let), předsedkyně Škoda Auto muzea v AČR
Předseda propagační komise: Jiří Dřízhal (49 let), předseda Posázavského KHV v AČR
Místopředseda propagační komise: Ondřej Souček (27 let), člen REHIV klubu v AČR

Nový výbor byl zvolen. Jak si povede, ukáže čas. Věříme jen, že veteránské hnutí bude i pod čerstvými křídly AČR vzkvétat a my všichni společně se budeme moci i nadále radovat z krásných historických vozidel.
Toto vše, co je výše napsáno, je názor a poznatek jen jednoho účastníků mimořádného zasedání AVCC AČR. Pokud se k tomu vyjádří i obě zúčastněné strany, samozřejmě jim ponecháme volný prostor na jejich názor.

Hrom do silnice a veteránům zdar.
Milan Bumba (41 let),
nikde neregistrovaný veteránista.

Geny plné oktanů
Již před dvaceti lety v roce 1981 se celá Evropa učila vyslovovat jméno Enge. Bylo to v době, když tři soukromí jezdci, Břetislav Enge, Ing. Zdeněk Vojtěch a Jan Šenkýř získali za minimální podpory automobilky Škoda na legendárním voze Škoda 130 RS titul mistrů Evropy na okruzích. Dokázali, že v Čechách se stále ještě rodí špičkoví závodníci, kteří jsou ale bohužel ve svém rozletu brzděni různými nesmyslnými zákazy tehdejšího režimu. I přes různé nesnáze a problémy soukromého jezdce dokazoval Břetislav Enge po celou dobu své jezdecké kariéry, že je pravým mistrem v řízení závodního automobilu. Dokázal to nespočtem vítězství v mnoha závodech do vrchu i na okruzích, již zmiňovaným titulem Mistra Evropy i ziskem tří Zlatých volantů, kterými je každoročně dodnes oceňován vždy nejlepší automobilový závodník naší země.
Ve šlépějích svého otce vyrazil na svou jezdeckou kariéru i syn, Tomáš Enge. I v jeho řízení závodního vozu je vidět rozvaha, promyšlená taktika i statečné srdce závodníka, tak jak jezdíval na okruzích ještě nedávno jeho otec. Tomáš měl ale to štěstí, že pádem železné opony se mu otevřely i mnohem větší možnosti ukázat své jezdecké umění. A on to také dnes bez ostychu prokazuje v současné prestižní Formuli 3000, ze které se rekrutují mnozí slavní piloti Formule 1. Na letošním brněnském Autosalonu, na výstavě veteránů nazvané „Století motorismu“, měl nadějný automobilový závodník současnosti Tomáš Enge možnost si prolistovat náš motoristický časopis Motor Journal. Ocenil snahu připomenout již téměř zapomenutou historii motorismu a všem čtenářům Motor Journalu zasílá alespoň zprostředkovaný pozdrav.
Tomáši, děkujeme. Všichni společně Ti fandíme, při každém závodu Ti držíme palce a vzkazujeme, že Schumacher i Häkkinen se nám už dávno okoukali.

Milan Bumba

Libor Kamenický šedesátiletý
Současně s datem konání X. České Tourist Trophy v Hořicích oslavil v plné síle a svěžesti své šedesáté narozeniny Libor Kamenický, jeden ze zakladatelů tohoto krásného závodu starých motocyklů. Snad je v tom i kus symboliky, že člověk, který veteránskému motocyklovému sportu věnoval tolik úsilí, slavil své významné životní jubileum spolu se závodem, na jehož uspořádání se každým rokem nemalým dílem podílel.
Libor Kamenický je mezi motocyklisty znám nejen jako významný funkcionář AČR, český zástupce v komisi veteránského sportu při UEM, ale i jako bývalý závodník, sběratel motocyklů veteránů a v neposlední řadě jako manažer týmu HLM, ve kterém závodí jeho dva synové Martin a Libor.
„Milý Libore, uvědom si, že šedesátka je pouhé omezení rychlosti, kterému je nutné se přizpůsobit. Proto Ti do dalších let přejeme zdraví, úspěchy a také trochu klidu v kruhu rodinném. Budeme velmi rádi, když budeš i v budoucnu organizovat tak krásné závody, jako byla X. Česká Tourist Trophy. Současně Ti přejeme, aby ses také mohl na některém veteránském závodě v Hořicích svézt na své milované trati !“

JL

300 mil zemí Českou
V sobotu 23. června 2001 se jel už třetí ročník jízdy spolehlivosti 300 mil zemí Českou. Opravdoví sportovci se vydali na trať Praha - Brno - Praha dlouhou přes 400 km. Tento asi jediný vytrvalostní závod vozidel vyrobených do roku 1945 organizuje Pavel Krotil z pražského VCC. Otočka byla v Rosicích u motorestu Start, kde všichni účastníci po dobrém obědě a absolvování původní závodní trati „Rosický okruh“ vyrazili zpět ku Praze. kk

Autolady
Účast týmu Technického muzea Brno ve složení Pavla Stöhrová, Eva Řezáčová a Alena Selucká (odzadu) s automobilem Z 4 (1. série) z roku 1933 na letošním ročníku orientační soutěže historických vozidel Vysočina Autosalon 2001 předznamenal přechod ing. Jiřího Smekala z magistrátního odboru dopravy do funkce vedoucího automobilového oddělení Technického muzea Brno. Už před dopoledním startem od pavilonu „Z“ brněnského výstaviště budila sympatická dámská část týmu zaslouženou pozornost nejenom dobovým oblečením. V přímém rozhovoru se nijak netajila skutečností, že nebýt zásadního rozhodnutí vedoucího automobilového oddělení v prosazení účasti a přímého dohledu při přípravě historického vozidla, zcela jistě by se jako tým s vozidlem Technického muzea nemohly soutěže účastnit. Nově připravená „Zetka“ šlapala jako hodinky a o tom že to děvčatům jde, svědčí velmi dobré 8. místo v gymkhaně Motor Journalu na Moravci.
Za 14 dní se jim povedl ještě větší úspěch, když ve stejném složení dovezla do Technického muzea pohár za 1. cenu na srazu „Z“ na Hané, který se konal 8. až 10. 6. 2001.