Před 100 lety se 3. června 1902 narodil v Brně Ing. Petr Mucha. Vzdělaný a nadaný konstruktér se zapsal do historie našeho motorismu jako první absolutní vítěz závodu 1000 mil československých v roce 1933 (19 h 1 min 15 s, průměr 83,76 km/h). Naneštěstí se mu druhý ročník nejtěžšího domácího závodu stal osudným. Při tréninku havaroval tři dny po svých 32. narozeninách asi osm kilometrů za Čáslaví směrem na Golčův Jeníkov. Na rovném úseku v rychlosti kolem 140 km/h najel na příčnou nerovnost, vůz neudržel na vozovce a po několika stech metrech skončil v pravém příkopu. Závodní Praga Alfa přerazila telegrafní sloup, převrátila se a zastavila o lípu. Pod troskou ležel těžce zraněný Ing. Mucha, jeho spolujezdec Ing. Kalenský zůstal nezraněn. Slavný jezdec bojoval v čáslavské nemocnici se smrtí až do 24. června, kdy skonal.

Mucha se narodil v Brně, maminka byla učitelka, otec záhy zemřel. Rodina si musela vypomáhat pronájmem pokoje. Před lety mi vyprávěla paní Eliška Junková, jak se v roce 1917 stěhovala z rodné Olomouce do Brna, kde nastoupila do místní filiálky České průmyslové banky. Bylo jí sedmnáct a její otec souhlasil s tím, aby opustila rodné město jen najde-li se solidní podnájem. Našel se u paní nadučitelové Muchové. Tak se tehdy sedmnáctiletá ještě Bětka Pospíšilová seznámila se čtrnáctiletým Petrem Muchou a jeho starší sestrou Maruškou. Mucha vystudoval reálku a brněnskou techniku, po druhé státnici nastoupil do Tatry. Ne na dlouho. Odcestoval do Francie, aby na Faculté des sciences studoval teorii spalovacích motorů. Po návratu začal pracovat v automobilce Praga, kde vedl zkušební oddělení motorů. Asi neměl na růžích ustláno. Jeho pokusy s rozvody OHV a OHC nemohly nadchnout tehdy ještě šéfkonstruktéra Kece, zastánce ortodoxních koncepcí. Mucha byl znám širší veřejnosti i svými odbornými články v časopise Auto, jimi

Na místě tragédie nechal Autoklub postavit pomník, na němž je nápis „Památce Ing. Petra Muchy 1934“. Dole pak byl vytesán znak AKRČs. Dnes už je po něm patrný jen slepý obrys. Není to dílo vandalů, ale cestáře pana Uhlíře, jemuž krátce po okupaci Československa nařídily německé úřady odsekat znak s českým lvem. Žulový pomník, dodnes velmi působivý svou strohostí i přesnou stylizací náhlé smrti aktivního muže v plné životní síle, neodmyslitelně patří k tomuto místu. Stojí za křižovatkou na obec Potěhy a je typickým pietním místem, o něž je třeba pečovat a udržovat je. Jak dokládá snímek z letošního února, není pomník zapomenutým monolitem u cesty. Přimlouváme se, aby Praga klub - a nejen ten, ale třeba také místní obecní úřad či veteránisté z Kutné Hory, Čáslavi a okolí - iniciovali poblíž zřízení pamětní desky, která by stručně přiblížila Ing. Petra Muchu a smutnou událost z června 1934. Mimochodem - přečtěte si v tomto čísle článek o Christianu Battagliovi a o tom, jak se o jeho památku postarali rodáci a úř
Text: Jan Králík, foto: Jaroslav Vožniak, archiv Ing. Jiřího Uhlíře