Mělník byl první
V podtextu je uvedeno: „Vyprávění o tom, jak začalo mistrovství republiky, o motorismu a zejména motoristickém sportu na Mělnicku.“ Ještě bych doplnil drobnost – jezdilo se v místech, která si už dnes pamatuje hrstka nadšenců, i to chtěl autor připomenout. Na stránkách skromné publikace je zachycena historie, kdy legendy prvorepublikového období postupně přechází do skromných poválečných aktivit. I zde jsou patrná specifika, která každý známe z vlastních zkušeností – přípravy a konání sportovních akcí stálo na aktivitě několika nadšenců, aby se po vydařených nedělních závodech měli místní úředníci v médiích čím chlubit. Pečlivým hledáním v archívech, dobovém tisku a při návštěvách několika žijících přímých účastníků se autor dopracoval ke zdrojům, aby tehdejší události mohl připomenout pamětníkům a seznámit zástupce mladších generací s místy, kde všude se konaly motoristické podniky, a kdo byl za řídítky a volanty.
Jiří Kristián Lobkowicz
Seriál závodů mistrovství světa vozů formule 1 poutá ročně pozornost miliónů fanoušků automobilového sportu. Jejich neméně oblíbeným předchůdcem byly ve dvacátých a třicátých letech 20. století mezinárodní závody kategorie Grand Prix, které se jezdily na několika věhlasných tratích v Evropě. Mezi nimi figurovala i závodní dráha AVUS v Berlíně, trať, která se ve své době stala synonymem závodního motoristického, především automobilového sportu. Dne 22. května roku 1932 hostila i mladého závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze, příslušníka prastarého českého šlechtického rodu. Stala se mu osudnou a smrtí na závodišti skončila jedna slibně se vyvíjející závodnická kariéra. Stránky pečlivě připravené publikace přiblíží i životní příběhy jeho blízkých rodinných příslušníků či závodnických souputníků z aristokratických rodin, jejichž osudy byly v lecčems podobné.
Automobilové a motocyklové závody v Praze a blízkém okolí
Autor se pohybuje kolem tratí silničních závodů snad od chlapeckého věku. Stejně dlouhou dobu se snaží vytahovat z pamětníků dochované vzpomínky, které se mnohdy vzájemně rozcházejí. Dlouhodobá myšlenka zpracovat „závodnickou“ část historie regionu dostala poslední impuls v letošním srpnu při Strahovském okruhu. Probíraje vlastní rozsáhlý archív, zmobilizoval blízké přátelé, pamětníky, zabořil se do archívu ČTK, aby po večerech zpracoval podklady. Výsledek dodaný vydavatelem v rekordním čase na pulty knihkupců potěší přátelé, fandy a pamětníky automobilových a motocyklových závodů. Množství dosud nepublikovaných faktů a fotografií poodhalí zcela nové informace o sportovních akcích, které vždy přilákaly množství soutěžících i diváků. Pořiďte si báječné čtení pro dlouhé zimní večery.
Živote, díky – Příběh Zdeňka Havrdy
Znalec, pamětník, ale především renomovaný autor připravil závodnické curriculum vitae Zbyňka Havrdy, bývalého špičkového královéhradeckého závodníka a několikanásobného mistra republiky. Od prvních krůčků za řídítky přes osudová setkání, nezdary, úspěchy až po osobní tragédii – tak jak šel život ve své krutosti. To je výsledek vzpomínek dnes aktivního důchodce, jak je postupně odkrýval při opakovaných setkáních s autorem. Příběhy, které se musí prožít a které by nikdo nedokázal vymyslet, včetně množství původních fotografií, tvoří zajímavou možnost jak příjemně strávit čas s knihou.
Jaroslav Juhan: Život bez brzd
Jaroslav Juhan (1921) patří k nejúspěšnějším československým automobilovým závodníkům v celé historii našeho motoristického sportu, stal se světoběžníkem a mimořádnou osobností v automobilovém oboru. Své jméno spojil mimo jiné se značkou Porsche a Lotus, jeho blízkými přáteli byli pětinásobný mistr světa F1 Juan Manuel Fangio, Louis Chiron a řada dalších významných osobností. Byl to Juhan, kdo v roce 1953 přivedl značku Porsche na tehdy nejdelší a nejtěžší automobilový závod – Carreru Panamericanu. Také jeho zásluhou zdobí nejostřejší sportovní vozy značky název tohoto pekelného závodu. Ve svém vyprávění vzpomíná na svého bratra Františka Juhana (1914-1992), našeho nejvýznamnějšího předválečného motocyklového závodníka. Oba se po komunistickém puči rozhodli nezávisle na sobě opustit republiku. Také proto se ani o jednom z nich neobjevila čtyřicet let až do roku 1989 prakticky žádná zmínka v médiích. Knížka se to snaží alespoň trochu napravit.
Česká silnice 1945 – 1955
Celoživotní vášeň pro motocyklové závody, pečlivé studium archivů, shromažďování vzpomínek pamětníků a dobových fotografií, programů dávno zapomenutých závodů a novinových výstrižků převedené do přehledně uspořádaných 270 stran velkého formátu v pevné vazbě. Tak vypadá opus magnum Jana Lahnera Československá silnice 1945-1955. Uznávaný motoristický historik Jan Lahner sestavil naprosto ojedinělé dílo dokumentující motocyklové závody na našich silnicích v prvním poválečném desetiletí. Každému roku z tohoto období je věnována jedna kapitola podrobně popisující jednotlivé motocyklové závody. Každou kapitolu doplňují životopisy závodníků, kteří se v těch letech na silničních závodech potkávali a tvořili tehdejší špičku. Životní osudy závodníků jakými byli Kostlivec, Bubeníček, Lucák, Dusil, Kněz, Jiří a Jaroslav Simandlovi nebo Jiří Koštíř a mnoha dalších dosud nebyly nikde zveřejněny. Podobně byly dosud veřejnosti neznámé mnohé z více než 600 černobílých fotografií, které kniha obsahuje. Poslední kapitoly obsahují technický popis zajímavých závodních motocyklů a přehledně uspořádanou tabulku všech zjištěných výsledků závodů.
