Mělník byl první
V podtextu je uvedeno: „Vyprávění o tom, jak začalo mistrovství republiky, o motorismu a zejména motoristickém sportu na Mělnicku.“ Ještě bych doplnil drobnost – jezdilo se v místech, která si už dnes pamatuje hrstka nadšenců, i to chtěl autor připomenout. Na stránkách skromné publikace je zachycena historie, kdy legendy prvorepublikového období postupně přechází do skromných poválečných aktivit. I zde jsou patrná specifika, která každý známe z vlastních zkušeností – přípravy a konání sportovních akcí stálo na aktivitě několika nadšenců, aby se po vydařených nedělních závodech měli místní úředníci v médiích čím chlubit. Pečlivým hledáním v archívech, dobovém tisku a při návštěvách několika žijících přímých účastníků se autor dopracoval ke zdrojům, aby tehdejší události mohl připomenout pamětníkům a seznámit zástupce mladších generací s místy, kde všude se konaly motoristické podniky, a kdo byl za řídítky a volanty.
Srdcové eso
S hřejivými slovy předmluvy od prof. Pavka, která naladí čtenáře, začne autor pozvolna odvíjet nepřetržitý pás vzpomínek. Na učňovská léta v autoopravně a první kontakty s motocyklovými řídítky, na rozkoukávání v terénních motocyklových závodech. Je naprosto zákonité, že Míla Souček rád vzpomíná na motocyklový sport v barvách armádního družstva – jistě, vždyť byl mladý, zdravý a náhodné životní překážky překonával s úsměvem. Samostatnou životní kapitolou, ke které se autor rád vrací, je období motocyklových soutěží s účastí na Šestidenní motocyklové soutěži ve Zlíně v roce 1955. Mezi řádky dokáže vnímavý čtenář vycítit vyznání motocyklům z Divišova. S motokrosovými speciály ESO všech tří kubatur dobýval úspěch pro naše barvy na tratích započítávaných do mistrovství Evropy. Poslední stránky vzpomínek patří motokrosu ve Stříbře v roce 1963.
Zavzpomínejte s autorem, připomeňte si jména a motokrosové trati na území republiky a v zahraničí.
Zmizelá Praha – Automobilové a motocyklové závody
První motocyklový závod v Praze byl odstartován 17. května 1903. Kritérium na 25 kilometrů zahájilo bohatou historii motoristických podniků v hlavním městě. Například závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště proslavil Prahu v celé Evropě, jiné se staly legendou, což lze bez nadsázky říct o závodě 1000 mil československých. Mnohé ovšem zavál čas – jen znalci dnes vědí, že se jezdil například závod do vrchu Jenerálka. Z fotografií tohoto dílu Zmizelé Prahy bohatě voní benzín, líh, olej, ricin, éter a všechno co se nalévalo do nádrží závodních strojů.
Automobilové a motocyklové závody v Praze a blízkém okolí
Autor se pohybuje kolem tratí silničních závodů snad od chlapeckého věku. Stejně dlouhou dobu se snaží vytahovat z pamětníků dochované vzpomínky, které se mnohdy vzájemně rozcházejí. Dlouhodobá myšlenka zpracovat „závodnickou“ část historie regionu dostala poslední impuls v letošním srpnu při Strahovském okruhu. Probíraje vlastní rozsáhlý archív, zmobilizoval blízké přátelé, pamětníky, zabořil se do archívu ČTK, aby po večerech zpracoval podklady. Výsledek dodaný vydavatelem v rekordním čase na pulty knihkupců potěší přátelé, fandy a pamětníky automobilových a motocyklových závodů. Množství dosud nepublikovaných faktů a fotografií poodhalí zcela nové informace o sportovních akcích, které vždy přilákaly množství soutěžících i diváků. Pořiďte si báječné čtení pro dlouhé zimní večery.
Lída Horská: Deník motocyklistky 1926
Kniha Deník motocyklistky živě popisuje výlety, závody, defekty, pády i údržbu, její celý obsah však zejména přispěje k bližšímu objasnění motorismu dvacátých let. Rodina schraňovala rukou psaný deník doplněný fotografiemi od roku 1926 až do jeho objevení autorem, jehož provází renomé znalce historie motorismu. Opět nezklamal a i u tohoto titulu dokázal zpracovat rozsahem kratičké, ale dynamické memoáry dívky, která se značně odlišovala od klišé tehdejší společnosti. Celý příběh navíc dokázal citlivě zasadit do kontextu doby. Nechte se tedy vtáhnout do myšlení, vycházejícího ze zájmů a názorů plně odpovídajícího věku dvacet dva roků.
Jaroslav Juhan: Život bez brzd
Jaroslav Juhan (1921) patří k nejúspěšnějším československým automobilovým závodníkům v celé historii našeho motoristického sportu, stal se světoběžníkem a mimořádnou osobností v automobilovém oboru. Své jméno spojil mimo jiné se značkou Porsche a Lotus, jeho blízkými přáteli byli pětinásobný mistr světa F1 Juan Manuel Fangio, Louis Chiron a řada dalších významných osobností. Byl to Juhan, kdo v roce 1953 přivedl značku Porsche na tehdy nejdelší a nejtěžší automobilový závod – Carreru Panamericanu. Také jeho zásluhou zdobí nejostřejší sportovní vozy značky název tohoto pekelného závodu. Ve svém vyprávění vzpomíná na svého bratra Františka Juhana (1914-1992), našeho nejvýznamnějšího předválečného motocyklového závodníka. Oba se po komunistickém puči rozhodli nezávisle na sobě opustit republiku. Také proto se ani o jednom z nich neobjevila čtyřicet let až do roku 1989 prakticky žádná zmínka v médiích. Knížka se to snaží alespoň trochu napravit.
A century of the fastest Škoda cars
Anglická verze knihy Století nejrychlejších vozů Škoda.
Výpravná kniha přibližuje stoletou historii motoristického sportu spojenou se značkami Laurin & Klement a Škoda. Můžete s v ní seznámit s úžasnými příběhy prvních závodníků na motocyklech L&K, tak jako se soutěžními hvězdami mladoboleslavské značky v čele s Johnem Hauglandem, Romanem Krestou, Arminem Schwarzem či Svatoplukem Kvaizarem. Kniha se samozřejmě věnuje i okruhovým závodům, maratonským soutěžím či autokrosu. A navíc v ní najdete zcela unikátní snímky či kresby soutěžních a závodních vozů Škoda a další desítky dobových černobílých i barevných fotografií.