Moje krásné trápení
Monografie motocyklového závodníka Miroslava Špaka
Silnice, jako královna motocyklového sportu, má nejstarší mistrovství světa. U nás se mistrovství Československa pyšní datem svého vzniku v roce 1954 . Za doby jeho trvání se postupně měnila skladba kubatur. Nakrátko se v něm objevují také sajdkáry. Během trvání mistrovství Československa se v roli účastníků vystřídalo více jak 800 jezdců. Těm nejlepším z nich se podařilo zapsat své jméno natrvalo do historických tabulek vítězů. Cílem mého vyprávění je přiblížit jak pamětníků, tak mladé generaci atmosféru závodů pohledem do jejich zákulisí. To, jak přitažlivé a dramatické časy to byly, hovoří jednotlivé příběhy lidí, mechaniků, závodníků a také organizátorů silničních závodů motocyklů.
… šťastný František
Monografie motocyklového závodníka Františka Šťastného.
Severočeské závody a okruhy, Století klasických závodních okruhů v severních Čechách
Silniční závody v severních Čechách započaly ve dvacátých letech minulého století. O nich i o známých a neznámých závodnících je tato výjimečná publikace. Reliéf tamní krajiny je kopcovitý, takže první závodní disciplíny se jely do vrchu. Tak to bylo v případě prvního předválečného závodu Schöber u Rumburku i druhého Krušnohorského závodu Dubí–Cínovec. Třetím závodem byl Lounský triangl, který, jak název napovídá, měl podobu okruhu. Druhá světová válka přerušila slibně se rozvíjející motoristický sport v tomto kraji. Už pouhý rok po válce se jely hned tři závody. Ten první byl odstartován v Turnově o Štít Českého ráje, další pak v Jablonci kolem přehrady Mšeno a následně v Liberci, kde se závodilo až do roku 1966. Ne všechna města měla stejné štěstí, někde mělo závodění jen jepičí život a po prvním ročníku už další nenásledoval. Tento osud měly například města Varnsdorf a Bílina. Poválečné závodění dosáhlo úctyhodných osmnácti míst, kde se závody pořádaly. Kromě těch už zmíněných se jelo v Ústí nad Labem, Mostě, Děčíně, ale také v menších městech, jako byl Terezín, Žatec nebo Roudnice nad Labem. Most se svojí závodní historií odlišuje od ostatních měst. Nejprve se závody konaly v centru starého Mostu, pak se přesunuly na autodrom, kde se odjely napínavé turnaje a kde se do roku 2003 jezdily i závody Intersérie.
1000 mil československých 1933, 1934, 1935
Pro výstižné přiblížení rozsáhlého obsahu je možné napsat, že v reprezentační publikaci je zachyceno autorovo vyznání specifické disciplíně automobilového klání, konaného s různými obměnami až do současnosti. Záměr prvního ročníku soutěže, která se začala v Autoklubu na Opletalové připravovat už v únoru 1933, byla snaha propagovat hospodářskou krizí postižený domácí automobilový průmysl. Popis tří předválečných ročníků zabírá dvě třetiny obsahu publikace. Část původních fotografií soutěžních automobilů byla uložena v archivu Technického muzea, fotky prototypů byly zcela náhodou objeveny v nepoužívaném archivu, další série fotografií byly zapůjčeny z rodinných alb generací, které přímé účastníky znají už pouze z dochovaných ústních vzpomínek. Detaily jednotlivých ročníků přiblíží kopie dobového tisku. Na několika původních fotografiích jsou tovární automobily, které se již nikdy neúčastnily dalších závodů ani soutěží, po skončení 1. ročníku „mílí“ byly výrobcem zničeny – nesplnily naděje. Navazující jsou stránky s popisem vzpomínkových ročníků počínaje rokem 1970, kdy už bylo po republice dostatek nadšených majitelů historických vozidel. Poslední část jsou seznamy startujících a tabulky výsledků předválečných ročníků.
Středočeské závody a okruhy, Století středočeského silničního závodění
Přijatelné vzdálenosti mezi osídlenými místy, ale i dobrá silniční síť středních Čech umožnily napsat zajímavou historii závodění v tomto kraji. Už před více než 110 lety se zde začaly jezdit dálkové závody, závody do vrchu a městské okruhy. V mnohých městech mělo závodění jen jepičí život a po prvním odjetém ročníku už další nenásledoval (Kralupy nad Vltavou, Vlašim, Horoměřice, Roztoky u Prahy). Avšak byla místa, kde se jezdilo i několik desetiletí (Městec Králové – 40 ročníků; Kolín – 16 ročníků; Mělník – 13 ročníků). Autoři ke každému z třiceti devíti míst dohledali přesné trasy závodů, informace z pořadatelské činnosti a výsledkové listiny se jmény závodníků známých i neznámých a vše okořenili zajímavostmi z dobového tisku. Pamětníci nad stránkami zavzpomínají a zástupci mladších generací se budou podivovat, kde a na jakých silnicích se závodníci rvali o prvenství.
Mělník byl první
V podtextu je uvedeno: „Vyprávění o tom, jak začalo mistrovství republiky, o motorismu a zejména motoristickém sportu na Mělnicku.“ Ještě bych doplnil drobnost – jezdilo se v místech, která si už dnes pamatuje hrstka nadšenců, i to chtěl autor připomenout. Na stránkách skromné publikace je zachycena historie, kdy legendy prvorepublikového období postupně přechází do skromných poválečných aktivit. I zde jsou patrná specifika, která každý známe z vlastních zkušeností – přípravy a konání sportovních akcí stálo na aktivitě několika nadšenců, aby se po vydařených nedělních závodech měli místní úředníci v médiích čím chlubit. Pečlivým hledáním v archívech, dobovém tisku a při návštěvách několika žijících přímých účastníků se autor dopracoval ke zdrojům, aby tehdejší události mohl připomenout pamětníkům a seznámit zástupce mladších generací s místy, kde všude se konaly motoristické podniky, a kdo byl za řídítky a volanty.
Jiří Kristián Lobkowicz
Seriál závodů mistrovství světa vozů formule 1 poutá ročně pozornost miliónů fanoušků automobilového sportu. Jejich neméně oblíbeným předchůdcem byly ve dvacátých a třicátých letech 20. století mezinárodní závody kategorie Grand Prix, které se jezdily na několika věhlasných tratích v Evropě. Mezi nimi figurovala i závodní dráha AVUS v Berlíně, trať, která se ve své době stala synonymem závodního motoristického, především automobilového sportu. Dne 22. května roku 1932 hostila i mladého závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze, příslušníka prastarého českého šlechtického rodu. Stala se mu osudnou a smrtí na závodišti skončila jedna slibně se vyvíjející závodnická kariéra. Stránky pečlivě připravené publikace přiblíží i životní příběhy jeho blízkých rodinných příslušníků či závodnických souputníků z aristokratických rodin, jejichž osudy byly v lecčems podobné.
Zmizelá Praha – Automobilové a motocyklové závody
První motocyklový závod v Praze byl odstartován 17. května 1903. Kritérium na 25 kilometrů zahájilo bohatou historii motoristických podniků v hlavním městě. Například závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště proslavil Prahu v celé Evropě, jiné se staly legendou, což lze bez nadsázky říct o závodě 1000 mil československých. Mnohé ovšem zavál čas – jen znalci dnes vědí, že se jezdil například závod do vrchu Jenerálka. Z fotografií tohoto dílu Zmizelé Prahy bohatě voní benzín, líh, olej, ricin, éter a všechno co se nalévalo do nádrží závodních strojů.
Automobilové a motocyklové závody v Praze a blízkém okolí
Autor se pohybuje kolem tratí silničních závodů snad od chlapeckého věku. Stejně dlouhou dobu se snaží vytahovat z pamětníků dochované vzpomínky, které se mnohdy vzájemně rozcházejí. Dlouhodobá myšlenka zpracovat „závodnickou“ část historie regionu dostala poslední impuls v letošním srpnu při Strahovském okruhu. Probíraje vlastní rozsáhlý archív, zmobilizoval blízké přátelé, pamětníky, zabořil se do archívu ČTK, aby po večerech zpracoval podklady. Výsledek dodaný vydavatelem v rekordním čase na pulty knihkupců potěší přátelé, fandy a pamětníky automobilových a motocyklových závodů. Množství dosud nepublikovaných faktů a fotografií poodhalí zcela nové informace o sportovních akcích, které vždy přilákaly množství soutěžících i diváků. Pořiďte si báječné čtení pro dlouhé zimní večery.
Živote, díky – Příběh Zdeňka Havrdy
Znalec, pamětník, ale především renomovaný autor připravil závodnické curriculum vitae Zbyňka Havrdy, bývalého špičkového královéhradeckého závodníka a několikanásobného mistra republiky. Od prvních krůčků za řídítky přes osudová setkání, nezdary, úspěchy až po osobní tragédii – tak jak šel život ve své krutosti. To je výsledek vzpomínek dnes aktivního důchodce, jak je postupně odkrýval při opakovaných setkáních s autorem. Příběhy, které se musí prožít a které by nikdo nedokázal vymyslet, včetně množství původních fotografií, tvoří zajímavou možnost jak příjemně strávit čas s knihou.
Lída Horská: Deník motocyklistky 1926
Kniha Deník motocyklistky živě popisuje výlety, závody, defekty, pády i údržbu, její celý obsah však zejména přispěje k bližšímu objasnění motorismu dvacátých let. Rodina schraňovala rukou psaný deník doplněný fotografiemi od roku 1926 až do jeho objevení autorem, jehož provází renomé znalce historie motorismu. Opět nezklamal a i u tohoto titulu dokázal zpracovat rozsahem kratičké, ale dynamické memoáry dívky, která se značně odlišovala od klišé tehdejší společnosti. Celý příběh navíc dokázal citlivě zasadit do kontextu doby. Nechte se tedy vtáhnout do myšlení, vycházejícího ze zájmů a názorů plně odpovídajícího věku dvacet dva roků.
Jaroslav Juhan: Život bez brzd
Jaroslav Juhan (1921) patří k nejúspěšnějším československým automobilovým závodníkům v celé historii našeho motoristického sportu, stal se světoběžníkem a mimořádnou osobností v automobilovém oboru. Své jméno spojil mimo jiné se značkou Porsche a Lotus, jeho blízkými přáteli byli pětinásobný mistr světa F1 Juan Manuel Fangio, Louis Chiron a řada dalších významných osobností. Byl to Juhan, kdo v roce 1953 přivedl značku Porsche na tehdy nejdelší a nejtěžší automobilový závod – Carreru Panamericanu. Také jeho zásluhou zdobí nejostřejší sportovní vozy značky název tohoto pekelného závodu. Ve svém vyprávění vzpomíná na svého bratra Františka Juhana (1914-1992), našeho nejvýznamnějšího předválečného motocyklového závodníka. Oba se po komunistickém puči rozhodli nezávisle na sobě opustit republiku. Také proto se ani o jednom z nich neobjevila čtyřicet let až do roku 1989 prakticky žádná zmínka v médiích. Knížka se to snaží alespoň trochu napravit.
Česká silnice 1945 – 1955
Celoživotní vášeň pro motocyklové závody, pečlivé studium archivů, shromažďování vzpomínek pamětníků a dobových fotografií, programů dávno zapomenutých závodů a novinových výstrižků převedené do přehledně uspořádaných 270 stran velkého formátu v pevné vazbě. Tak vypadá opus magnum Jana Lahnera Československá silnice 1945-1955. Uznávaný motoristický historik Jan Lahner sestavil naprosto ojedinělé dílo dokumentující motocyklové závody na našich silnicích v prvním poválečném desetiletí. Každému roku z tohoto období je věnována jedna kapitola podrobně popisující jednotlivé motocyklové závody. Každou kapitolu doplňují životopisy závodníků, kteří se v těch letech na silničních závodech potkávali a tvořili tehdejší špičku. Životní osudy závodníků jakými byli Kostlivec, Bubeníček, Lucák, Dusil, Kněz, Jiří a Jaroslav Simandlovi nebo Jiří Koštíř a mnoha dalších dosud nebyly nikde zveřejněny. Podobně byly dosud veřejnosti neznámé mnohé z více než 600 černobílých fotografií, které kniha obsahuje. Poslední kapitoly obsahují technický popis zajímavých závodních motocyklů a přehledně uspořádanou tabulku všech zjištěných výsledků závodů.
A century of the fastest Škoda cars
Anglická verze knihy Století nejrychlejších vozů Škoda.
Výpravná kniha přibližuje stoletou historii motoristického sportu spojenou se značkami Laurin & Klement a Škoda. Můžete s v ní seznámit s úžasnými příběhy prvních závodníků na motocyklech L&K, tak jako se soutěžními hvězdami mladoboleslavské značky v čele s Johnem Hauglandem, Romanem Krestou, Arminem Schwarzem či Svatoplukem Kvaizarem. Kniha se samozřejmě věnuje i okruhovým závodům, maratonským soutěžím či autokrosu. A navíc v ní najdete zcela unikátní snímky či kresby soutěžních a závodních vozů Škoda a další desítky dobových černobílých i barevných fotografií.