Popis produktu
Stručné dějiny automobilky Škoda vydané u příležitosti 100 let výroby automobilů.
Sešitová vazba, formát: 21 x 30 cm, 32 stran
Stručné dějiny automobilky Škoda vydané u příležitosti 100 let výroby automobilů.
Sešitová vazba, formát: 21 x 30 cm, 32 stran
Hmotnost | 0,14 kg |
---|
Eliška Junková jak ji neznáme! Chuťové buňky řádně aktivuje obsah rozdělený na čtyři samostatné oddíly: předkrmy, polévky, hlavní jídla a dezerty. Mezi jednotlivými chody je vždy dvoustrana kopií pořízených z původních fotografií pocházejících z rodinného alba paní Elišky. Barevné fotografie hotového pokrmu jsou na každé stránce doplněny kratičkým výstižným návodem jak postupně zpracovat suroviny. Nejenom benzínem je motorista živ – a navíc se paní Eliška pohybovala mezi muži a věděla co má úspěch na talíři. Poděkujte partnerce za celoroční péči pěknou knížkou pod vánočním stromečkem.
Libor Marčík už dokázal autorské kvality na dvou předchozích dílech motocyklové historie a k nedávným dvěma publikacím vydává nyní, opět vlastním nákladem, další popisné pokračování československé motocyklové historie. Dlouholetá mravenčí práce hledání v dobovém tisku, ve státních i soukromých archivech, ale i probírání zápisů v latině, němčině či dokonce v maďarsky psaných knihách narozených v mnoha matrikách jsou zúročeny na graficky dobře zpracovaných stránkách. Dávno zapomenutí výrobci, kteří kusovou produkcí hledali cesty technického vývoje, jsou seřazeni abecedně. Pečlivě zpracovaný text doplněný mnoha původními fotografiemi potěší historiky i laiky a ve společnosti předchozích dvou dílů se začne v mnoha knihovnách rýsovat náznak budoucí kompletní historie výroby motocyklů od dob Rakouska-Uherska až po Českou republiku.
Publikace zachycuje téměř neznámé výrobce a značky motocyklů, které byly vyrobeny na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Čtenář objeví neuvěřitelné množství výrobců motocyklů stavěných ve velké většině pouze v jednom nebo několika málo kusech. Rapidní změny ve vývoji motocyklové konstrukce jsou patrné při porovnání s dnešními jednostopými vozidly produkovanými ve velkých sériích. Publikace důležitá obsahem pro všechny přátele motocyklové historie a současnosti.
Maestro Zapadlík se už konečně nechal přemluvit a s pomocí přátel vytvořil přehled vlastních prací. V prvních řádcích obhajuje motivaci pro vytvoření dalšího líbivého díla, které ale ještě stále není uceleným přehledem kompletní tvorby. Maestro uvedl doslova: „Ke vzniku publikace dal podnět ohlas těch čtenářů, kteří oceňují kresbu ve své často jednoduché lince. Proto rozhodnutí zveřejnit i ty kresby, které vznikaly pro řadu časopisů před více než dvaceti lety, je jakousi retrospektivou. V dobách, kdy reprodukce obrazu byla obtížná a často na velmi nekvalitním papíru, byla černobílá kresba tuší dobrým řešením pro ilustraci leckdy i technických detailů automobilů a jejich součástí.“Pohledy na jemné tvary Zapadlíkových karoserií dokáží přenést čtenáře do jiného světa a ovlivnit estetické vnímání.
54 hracích karet s fotografiemi historických motocyklů.
„Kývačky“ byly ve výrobě od roku 1954. V začátcích to byl motocykl moderní konstrukce a pro omezený sortiment nabídky se stal početně nejvíce rozšířeným typem na tuzemských silnicích. Podvozek byl univerzální, vhodný pro montáž dvoudobých vzduchem chlazených motorů pěti objemových tříd.
Na prvních stránkách knihy je kratičký úvodu s rychlým přehledem předválečné produkce. Další obsah osvětlí čtenáři rozsáhlou historii dobovými fotografiemi prototypů, rozměrovými náčrtky, fotografiemi sportovních i civilních provedení z dobového tisku, detailními popisy rozdílů jednotlivých typů. Kapitoly se věnují i významným osobnostem podílejícím se na vývoji a výrobě a motocyklovým závodníkům všech kategorií, prodeji v zahraničí, kniha obsahuje i reprint části manuálu, kopie dobových prospektů a rozsáhlé technické tabulky.
Škoda, Tatra, Trabant, Wartburg, Polski Fiat, Dacia, Oltcit, Moskvič, Lada, Volga a další značky neodmyslitelně patřily ke koloritu předlistopadové éry. Někdy jsme nad nimi ohrnovali nos a toužili po něčem lepším. Většina z nás však stejně neměla na vybranou. Dnes se nad tím můžeme pousmát, zapomenout bychom však neměli. Nejen na onu dobu, ale ani na automobily, v nichž jsme tehdy jezdili.
S hřejivými slovy předmluvy od prof. Pavka, která naladí čtenáře, začne autor pozvolna odvíjet nepřetržitý pás vzpomínek. Na učňovská léta v autoopravně a první kontakty s motocyklovými řídítky, na rozkoukávání v terénních motocyklových závodech. Je naprosto zákonité, že Míla Souček rád vzpomíná na motocyklový sport v barvách armádního družstva – jistě, vždyť byl mladý, zdravý a náhodné životní překážky překonával s úsměvem. Samostatnou životní kapitolou, ke které se autor rád vrací, je období motocyklových soutěží s účastí na Šestidenní motocyklové soutěži ve Zlíně v roce 1955. Mezi řádky dokáže vnímavý čtenář vycítit vyznání motocyklům z Divišova. S motokrosovými speciály ESO všech tří kubatur dobýval úspěch pro naše barvy na tratích započítávaných do mistrovství Evropy. Poslední stránky vzpomínek patří motokrosu ve Stříbře v roce 1963.
Zavzpomínejte s autorem, připomeňte si jména a motokrosové trati na území republiky a v zahraničí.