Popis produktu
33 hracích karet s malovanými obrázky historických vozidel. Obsahuje návod ke hře. Hra je vhodná pro tři a více hráčů.
70,00 Kč
33 hracích karet s malovanými obrázky historických vozidel. Obsahuje návod ke hře. Hra je vhodná pro tři a více hráčů.
33 hracích karet s malovanými obrázky historických vozidel. Obsahuje návod ke hře. Hra je vhodná pro tři a více hráčů.
Hmotnost | 0,07 kg |
---|---|
Varianta | Hasiči, Made in Czechoslovakia, Auta a motorky, Auta socialismu |
Pexeso složené ze 32 dvojic fotografií historických dopravních prostředků.
32 kusů hracích listů s obrázky historických vozidel. Hra obsahuje návod ke hře.
32 hracích karet s fotografiemi historických motocyklů.
Omalovánky obsahující 8 barevných předloh historických dopravních prostředků.
54 hracích karet s fotografiemi historických motocyklů.
V letech po druhé světové válce musela obnovená armáda Československé republiky urychleně řešit problémy s nedostatkem bojové techniky, která měla zajistit vyšší pohyblivost a ochranu pěších jednotek. K dispozici měla pestrou směs obrněných transportérů, pocházejících ze zahraničních jednotek nebo z válečné kořisti. Nejvyšší počty pocházely z německé produkce. Německé polopásové transportéry HkL 6P, hovorově označené „Hakl“, posloužily jako vzor pro první poválečný obrněný polopásový transportér československé výroby OT-810. Jedná se o pozoruhodný a v mnoha ohledech unikátní stroj, který měl původně být vlastně pouhou vylepšenou kopií německého originálu. Postupnými úpravami se však vyvinul v úplně nové vozidlo, které sice zachovávalo původní koncepci ze čtyřicátých let, ale současně přineslo mnoho nových prvků. Renomovaný autor připravil obrazově i faktograficky originální knihu s dosud nepublikovanými materiály z vojenských archivů.
Široké období od vzniku samostatné republiky přes roky hospodářské krize, protektorát až po rok 1953, kdy se za pomoci závazků naplno budovala beztřídní společnost – to jsou roky, které vybral autor pro další prezentaci části motocyklových výrobců. Výrobními značkami nebo příjmeními majitelů dílen, která začínají na některé ze tří písmen M, N, O, zaplnil autor přehledně zpracované stránky dalšího dílu své obsáhlé publikace. Dobový tisk, prospekty, výkresy, rozměrové náčrtky, fotografie, úřední listiny nahrazující technické průkazy a další archivní materiály byly vhodně použity pro přiblížení historie motocyklové výroby na území Československa. Autor je již dlouholetou zárukou nesmírně zajímavých objevů se specializací na jednostopá vozidla.
Libor Marčík už dokázal autorské kvality na dvou předchozích dílech motocyklové historie a k nedávným dvěma publikacím vydává nyní, opět vlastním nákladem, další popisné pokračování československé motocyklové historie. Dlouholetá mravenčí práce hledání v dobovém tisku, ve státních i soukromých archivech, ale i probírání zápisů v latině, němčině či dokonce v maďarsky psaných knihách narozených v mnoha matrikách jsou zúročeny na graficky dobře zpracovaných stránkách. Dávno zapomenutí výrobci, kteří kusovou produkcí hledali cesty technického vývoje, jsou seřazeni abecedně. Pečlivě zpracovaný text doplněný mnoha původními fotografiemi potěší historiky i laiky a ve společnosti předchozích dvou dílů se začne v mnoha knihovnách rýsovat náznak budoucí kompletní historie výroby motocyklů od dob Rakouska-Uherska až po Českou republiku.
S hřejivými slovy předmluvy od prof. Pavka, která naladí čtenáře, začne autor pozvolna odvíjet nepřetržitý pás vzpomínek. Na učňovská léta v autoopravně a první kontakty s motocyklovými řídítky, na rozkoukávání v terénních motocyklových závodech. Je naprosto zákonité, že Míla Souček rád vzpomíná na motocyklový sport v barvách armádního družstva – jistě, vždyť byl mladý, zdravý a náhodné životní překážky překonával s úsměvem. Samostatnou životní kapitolou, ke které se autor rád vrací, je období motocyklových soutěží s účastí na Šestidenní motocyklové soutěži ve Zlíně v roce 1955. Mezi řádky dokáže vnímavý čtenář vycítit vyznání motocyklům z Divišova. S motokrosovými speciály ESO všech tří kubatur dobýval úspěch pro naše barvy na tratích započítávaných do mistrovství Evropy. Poslední stránky vzpomínek patří motokrosu ve Stříbře v roce 1963.
Zavzpomínejte s autorem, připomeňte si jména a motokrosové trati na území republiky a v zahraničí.
Maestro Zapadlík se už konečně nechal přemluvit a s pomocí přátel vytvořil přehled vlastních prací. V prvních řádcích obhajuje motivaci pro vytvoření dalšího líbivého díla, které ale ještě stále není uceleným přehledem kompletní tvorby. Maestro uvedl doslova: „Ke vzniku publikace dal podnět ohlas těch čtenářů, kteří oceňují kresbu ve své často jednoduché lince. Proto rozhodnutí zveřejnit i ty kresby, které vznikaly pro řadu časopisů před více než dvaceti lety, je jakousi retrospektivou. V dobách, kdy reprodukce obrazu byla obtížná a často na velmi nekvalitním papíru, byla černobílá kresba tuší dobrým řešením pro ilustraci leckdy i technických detailů automobilů a jejich součástí.“Pohledy na jemné tvary Zapadlíkových karoserií dokáží přenést čtenáře do jiného světa a ovlivnit estetické vnímání.
Takřka padesátiletou historii tankových jednotek tvořící hlavní údernou sílu poválečné československé armády zpracoval autor, který se již obsahem předchozích publikací zapsal do povědomí čtenářů jako specialista a znalec mobilní armádní techniky. Text popisuje jednotlivé fáze vývoje pancéřové techniky z hlediska konstrukčního provedení a pokroku, výrobní základny, organizačního členění a předpokládaného použití. Především politické aspekty ovlivňovaly vývoj, výrobu a vnitřní armádní organizaci, ale i celý chod národního hospodářství, které v době míru za vysokých finančních nákladů a lidských zdrojů produkovalo stovky pancířů v průběhu roku. Statistika tuzemské výroby s ohromujícími čísly dokladuje možnou konkurenci s největšími velmocemi, jako byly tehdejší SSSR a USA. Přehledná chronologická forma jednotlivých typů stejně jako celý obsah knižní novinky osvěží vzpomínky všech, kteří ovládali popisovanou techniku, potěší znalce, historiky a rozšíří znalosti fandů a členů military klubů.
Grada uvádí knižní novinku, byla připravena k tisku už v roce 1955, ale bohužel tehdy nevyšla. Jejím obsahem jsou články, které vycházely v časopisu Svět Motorů v letech 1953–1955. Bratři Šulcové se v nich věnovali údržbě a opravám nejvíce prodávaných motocyklů ČZ, které jsou i v současné době nejrozšířenější mezi sběrateli a veteránisty. Mnozí motocyklisté udržují svůj motocykl v pořádku, je však málo těch, kteří si dovedou motocykl správně seřídit, a ještě méně těch, kteří dovedou najít závadu a odstranit ji. Proč? Protože svůj motocykl neznají. Chceme jim proto pomoci. Těmito slovy zahájili bratři Šulcové cyklus 25 článků, které vycházely na pokračování, a které plánovali vydat jako příručku. Podrobně se věnovali technice jízdy (zajíždění nového motocyklu, jízdě do kopce, jízdě za tmy), údržbě (čištění, mazání, napínání řetězu, seřizování brzd, ošetřování pneumatik), ale také složitějším tématům (rozebrání karburátoru, seřízení zapalovače, přebroušení válce, rovnoběžnost kol, opravy motoru, vyjmutí a montáž ložisek a dalším technickým detailům. Články jsou doplněny o technické fotografie z archivu ČZ, komentáře k postupům oprav i ze současného hlediska, hodnocením, co je použitelné a co ne. Zasvěcené rady bratří Šulcových i po letech jistě ocení celá komunita motorkářů veteránistů.
Celoživotní vášeň pro motocyklové závody, pečlivé studium archivů, shromažďování vzpomínek pamětníků a dobových fotografií, programů dávno zapomenutých závodů a novinových výstrižků převedené do přehledně uspořádaných 270 stran velkého formátu v pevné vazbě. Tak vypadá opus magnum Jana Lahnera Československá silnice 1945-1955. Uznávaný motoristický historik Jan Lahner sestavil naprosto ojedinělé dílo dokumentující motocyklové závody na našich silnicích v prvním poválečném desetiletí. Každému roku z tohoto období je věnována jedna kapitola podrobně popisující jednotlivé motocyklové závody. Každou kapitolu doplňují životopisy závodníků, kteří se v těch letech na silničních závodech potkávali a tvořili tehdejší špičku. Životní osudy závodníků jakými byli Kostlivec, Bubeníček, Lucák, Dusil, Kněz, Jiří a Jaroslav Simandlovi nebo Jiří Koštíř a mnoha dalších dosud nebyly nikde zveřejněny. Podobně byly dosud veřejnosti neznámé mnohé z více než 600 černobílých fotografií, které kniha obsahuje. Poslední kapitoly obsahují technický popis zajímavých závodních motocyklů a přehledně uspořádanou tabulku všech zjištěných výsledků závodů.