Popis produktu
33 hracích karet s malovanými obrázky historických vozidel. Obsahuje návod ke hře. Hra je vhodná pro tři a více hráčů.
70,00 Kč
33 hracích karet s malovanými obrázky historických vozidel. Obsahuje návod ke hře. Hra je vhodná pro tři a více hráčů.
33 hracích karet s malovanými obrázky historických vozidel. Obsahuje návod ke hře. Hra je vhodná pro tři a více hráčů.
Hmotnost | 0,07 kg |
---|---|
Varianta | Hasiči, Made in Czechoslovakia, Auta a motorky, Auta socialismu |
Omalovánky obsahující 8 barevných předloh historických dopravních prostředků.
Pexeso složené ze 32 dvojic fotografií historických dopravních prostředků.
54 hracích karet s fotografiemi historických motocyklů.
32 hracích karet s fotografiemi historických motocyklů.
32 kusů hracích listů s obrázky historických vozidel. Hra obsahuje návod ke hře.
Libor Marčík už dokázal autorské kvality na dvou předchozích dílech motocyklové historie a k nedávným dvěma publikacím vydává nyní, opět vlastním nákladem, další popisné pokračování československé motocyklové historie. Dlouholetá mravenčí práce hledání v dobovém tisku, ve státních i soukromých archivech, ale i probírání zápisů v latině, němčině či dokonce v maďarsky psaných knihách narozených v mnoha matrikách jsou zúročeny na graficky dobře zpracovaných stránkách. Dávno zapomenutí výrobci, kteří kusovou produkcí hledali cesty technického vývoje, jsou seřazeni abecedně. Pečlivě zpracovaný text doplněný mnoha původními fotografiemi potěší historiky i laiky a ve společnosti předchozích dvou dílů se začne v mnoha knihovnách rýsovat náznak budoucí kompletní historie výroby motocyklů od dob Rakouska-Uherska až po Českou republiku.
Škoda, Tatra, Trabant, Wartburg, Polski Fiat, Dacia, Oltcit, Moskvič, Lada, Volga a další značky neodmyslitelně patřily ke koloritu předlistopadové éry. Někdy jsme nad nimi ohrnovali nos a toužili po něčem lepším. Většina z nás však stejně neměla na vybranou. Dnes se nad tím můžeme pousmát, zapomenout bychom však neměli. Nejen na onu dobu, ale ani na automobily, v nichž jsme tehdy jezdili.
Popisy jednotlivých typů, kopie výkresové dokumentace a množství původních fotografií, zařazených do kontextu doby, vytvořily poutavý dokument. Autor se dlouhodobě věnuje shromažďování materiálů, které přímo souvisí se značkou Aero, a tuto mnohaletou činnost zúročil v publikaci, která by neměla chybět k knihovně žádného aerovkáře.
V letech po druhé světové válce musela obnovená armáda Československé republiky urychleně řešit problémy s nedostatkem bojové techniky, která měla zajistit vyšší pohyblivost a ochranu pěších jednotek. K dispozici měla pestrou směs obrněných transportérů, pocházejících ze zahraničních jednotek nebo z válečné kořisti. Nejvyšší počty pocházely z německé produkce. Německé polopásové transportéry HkL 6P, hovorově označené „Hakl“, posloužily jako vzor pro první poválečný obrněný polopásový transportér československé výroby OT-810. Jedná se o pozoruhodný a v mnoha ohledech unikátní stroj, který měl původně být vlastně pouhou vylepšenou kopií německého originálu. Postupnými úpravami se však vyvinul v úplně nové vozidlo, které sice zachovávalo původní koncepci ze čtyřicátých let, ale současně přineslo mnoho nových prvků. Renomovaný autor připravil obrazově i faktograficky originální knihu s dosud nepublikovanými materiály z vojenských archivů.
„Kývačky“ byly ve výrobě od roku 1954. V začátcích to byl motocykl moderní konstrukce a pro omezený sortiment nabídky se stal početně nejvíce rozšířeným typem na tuzemských silnicích. Podvozek byl univerzální, vhodný pro montáž dvoudobých vzduchem chlazených motorů pěti objemových tříd.
Na prvních stránkách knihy je kratičký úvodu s rychlým přehledem předválečné produkce. Další obsah osvětlí čtenáři rozsáhlou historii dobovými fotografiemi prototypů, rozměrovými náčrtky, fotografiemi sportovních i civilních provedení z dobového tisku, detailními popisy rozdílů jednotlivých typů. Kapitoly se věnují i významným osobnostem podílejícím se na vývoji a výrobě a motocyklovým závodníkům všech kategorií, prodeji v zahraničí, kniha obsahuje i reprint části manuálu, kopie dobových prospektů a rozsáhlé technické tabulky.
Automobil patřil odjakživa na silnici. Od samých začátků, kdy nabyl praktického použití, se ale objevovali i odvážlivci, kteří po úpravách svépomocí zkoušeli vítězit nad vodou. Publikace je průvodcem s ilustracemi, ale i encyklopedií obojživelných vozidel. Mapuje oblast armádních, terénních i osobních vozidel schopných překonávat vlastní silou vodní toky. Na tuzemském knižním trhu dosud nebyla tato část automobilové historie a současnosti zpracována. V obsahu jsou vysvětleny teoretické základy pohybu vozidla ve vodě, přes historii vzniku obojživelníků až po technické parametry vojenských, terénních i osobních obojživelných vozidel od předválečného období až po současnost. Autoři připomínají i pozoruhodné amatérské výtvory a expediční výpravy. Doporučené čtení pro dobrodružné povahy, ale možná i nestandardní námět pro plánování dovolené na příští rok.
Eliška Junková jak ji neznáme! Chuťové buňky řádně aktivuje obsah rozdělený na čtyři samostatné oddíly: předkrmy, polévky, hlavní jídla a dezerty. Mezi jednotlivými chody je vždy dvoustrana kopií pořízených z původních fotografií pocházejících z rodinného alba paní Elišky. Barevné fotografie hotového pokrmu jsou na každé stránce doplněny kratičkým výstižným návodem jak postupně zpracovat suroviny. Nejenom benzínem je motorista živ – a navíc se paní Eliška pohybovala mezi muži a věděla co má úspěch na talíři. Poděkujte partnerce za celoroční péči pěknou knížkou pod vánočním stromečkem.
S hřejivými slovy předmluvy od prof. Pavka, která naladí čtenáře, začne autor pozvolna odvíjet nepřetržitý pás vzpomínek. Na učňovská léta v autoopravně a první kontakty s motocyklovými řídítky, na rozkoukávání v terénních motocyklových závodech. Je naprosto zákonité, že Míla Souček rád vzpomíná na motocyklový sport v barvách armádního družstva – jistě, vždyť byl mladý, zdravý a náhodné životní překážky překonával s úsměvem. Samostatnou životní kapitolou, ke které se autor rád vrací, je období motocyklových soutěží s účastí na Šestidenní motocyklové soutěži ve Zlíně v roce 1955. Mezi řádky dokáže vnímavý čtenář vycítit vyznání motocyklům z Divišova. S motokrosovými speciály ESO všech tří kubatur dobýval úspěch pro naše barvy na tratích započítávaných do mistrovství Evropy. Poslední stránky vzpomínek patří motokrosu ve Stříbře v roce 1963.
Zavzpomínejte s autorem, připomeňte si jména a motokrosové trati na území republiky a v zahraničí.