Další informace
Hmotnost | - |
---|---|
Varianta | ČSLA, Hasiči, ŠKODA, Stavební stroje, Motorky, Tatra, Zetor |
30,00 Kč – 40,00 Kč
Hmotnost | - |
---|---|
Varianta | ČSLA, Hasiči, ŠKODA, Stavební stroje, Motorky, Tatra, Zetor |
33 hracích karet s malovanými obrázky historických vozidel. Obsahuje návod ke hře. Hra je vhodná pro tři a více hráčů.
32 hracích karet s fotografiemi historických motocyklů.
Omalovánky obsahující 8 barevných předloh historických dopravních prostředků.
32 kusů hracích listů s obrázky historických vozidel. Hra obsahuje návod ke hře.
54 hracích karet s fotografiemi historických motocyklů.
Pexeso složené ze 32 dvojic fotografií historických dopravních prostředků.
Maestro Zapadlík se už konečně nechal přemluvit a s pomocí přátel vytvořil přehled vlastních prací. V prvních řádcích obhajuje motivaci pro vytvoření dalšího líbivého díla, které ale ještě stále není uceleným přehledem kompletní tvorby. Maestro uvedl doslova: „Ke vzniku publikace dal podnět ohlas těch čtenářů, kteří oceňují kresbu ve své často jednoduché lince. Proto rozhodnutí zveřejnit i ty kresby, které vznikaly pro řadu časopisů před více než dvaceti lety, je jakousi retrospektivou. V dobách, kdy reprodukce obrazu byla obtížná a často na velmi nekvalitním papíru, byla černobílá kresba tuší dobrým řešením pro ilustraci leckdy i technických detailů automobilů a jejich součástí.“Pohledy na jemné tvary Zapadlíkových karoserií dokáží přenést čtenáře do jiného světa a ovlivnit estetické vnímání.
Eliška Junková jak ji neznáme! Chuťové buňky řádně aktivuje obsah rozdělený na čtyři samostatné oddíly: předkrmy, polévky, hlavní jídla a dezerty. Mezi jednotlivými chody je vždy dvoustrana kopií pořízených z původních fotografií pocházejících z rodinného alba paní Elišky. Barevné fotografie hotového pokrmu jsou na každé stránce doplněny kratičkým výstižným návodem jak postupně zpracovat suroviny. Nejenom benzínem je motorista živ – a navíc se paní Eliška pohybovala mezi muži a věděla co má úspěch na talíři. Poděkujte partnerce za celoroční péči pěknou knížkou pod vánočním stromečkem.
Popisy jednotlivých typů, kopie výkresové dokumentace a množství původních fotografií, zařazených do kontextu doby, vytvořily poutavý dokument. Autor se dlouhodobě věnuje shromažďování materiálů, které přímo souvisí se značkou Aero, a tuto mnohaletou činnost zúročil v publikaci, která by neměla chybět k knihovně žádného aerovkáře.
S hřejivými slovy předmluvy od prof. Pavka, která naladí čtenáře, začne autor pozvolna odvíjet nepřetržitý pás vzpomínek. Na učňovská léta v autoopravně a první kontakty s motocyklovými řídítky, na rozkoukávání v terénních motocyklových závodech. Je naprosto zákonité, že Míla Souček rád vzpomíná na motocyklový sport v barvách armádního družstva – jistě, vždyť byl mladý, zdravý a náhodné životní překážky překonával s úsměvem. Samostatnou životní kapitolou, ke které se autor rád vrací, je období motocyklových soutěží s účastí na Šestidenní motocyklové soutěži ve Zlíně v roce 1955. Mezi řádky dokáže vnímavý čtenář vycítit vyznání motocyklům z Divišova. S motokrosovými speciály ESO všech tří kubatur dobýval úspěch pro naše barvy na tratích započítávaných do mistrovství Evropy. Poslední stránky vzpomínek patří motokrosu ve Stříbře v roce 1963.
Zavzpomínejte s autorem, připomeňte si jména a motokrosové trati na území republiky a v zahraničí.
Škoda, Tatra, Trabant, Wartburg, Polski Fiat, Dacia, Oltcit, Moskvič, Lada, Volga a další značky neodmyslitelně patřily ke koloritu předlistopadové éry. Někdy jsme nad nimi ohrnovali nos a toužili po něčem lepším. Většina z nás však stejně neměla na vybranou. Dnes se nad tím můžeme pousmát, zapomenout bychom však neměli. Nejen na onu dobu, ale ani na automobily, v nichž jsme tehdy jezdili.
V letech po druhé světové válce musela obnovená armáda Československé republiky urychleně řešit problémy s nedostatkem bojové techniky, která měla zajistit vyšší pohyblivost a ochranu pěších jednotek. K dispozici měla pestrou směs obrněných transportérů, pocházejících ze zahraničních jednotek nebo z válečné kořisti. Nejvyšší počty pocházely z německé produkce. Německé polopásové transportéry HkL 6P, hovorově označené „Hakl“, posloužily jako vzor pro první poválečný obrněný polopásový transportér československé výroby OT-810. Jedná se o pozoruhodný a v mnoha ohledech unikátní stroj, který měl původně být vlastně pouhou vylepšenou kopií německého originálu. Postupnými úpravami se však vyvinul v úplně nové vozidlo, které sice zachovávalo původní koncepci ze čtyřicátých let, ale současně přineslo mnoho nových prvků. Renomovaný autor připravil obrazově i faktograficky originální knihu s dosud nepublikovanými materiály z vojenských archivů.
Přijatelné vzdálenosti mezi osídlenými místy, ale i dobrá silniční síť středních Čech umožnily napsat zajímavou historii závodění v tomto kraji. Už před více než 110 lety se zde začaly jezdit dálkové závody, závody do vrchu a městské okruhy. V mnohých městech mělo závodění jen jepičí život a po prvním odjetém ročníku už další nenásledoval (Kralupy nad Vltavou, Vlašim, Horoměřice, Roztoky u Prahy). Avšak byla místa, kde se jezdilo i několik desetiletí (Městec Králové – 40 ročníků; Kolín – 16 ročníků; Mělník – 13 ročníků). Autoři ke každému z třiceti devíti míst dohledali přesné trasy závodů, informace z pořadatelské činnosti a výsledkové listiny se jmény závodníků známých i neznámých a vše okořenili zajímavostmi z dobového tisku. Pamětníci nad stránkami zavzpomínají a zástupci mladších generací se budou podivovat, kde a na jakých silnicích se závodníci rvali o prvenství.
Celoživotní vášeň pro motocyklové závody, pečlivé studium archivů, shromažďování vzpomínek pamětníků a dobových fotografií, programů dávno zapomenutých závodů a novinových výstrižků převedené do přehledně uspořádaných 270 stran velkého formátu v pevné vazbě. Tak vypadá opus magnum Jana Lahnera Československá silnice 1945-1955. Uznávaný motoristický historik Jan Lahner sestavil naprosto ojedinělé dílo dokumentující motocyklové závody na našich silnicích v prvním poválečném desetiletí. Každému roku z tohoto období je věnována jedna kapitola podrobně popisující jednotlivé motocyklové závody. Každou kapitolu doplňují životopisy závodníků, kteří se v těch letech na silničních závodech potkávali a tvořili tehdejší špičku. Životní osudy závodníků jakými byli Kostlivec, Bubeníček, Lucák, Dusil, Kněz, Jiří a Jaroslav Simandlovi nebo Jiří Koštíř a mnoha dalších dosud nebyly nikde zveřejněny. Podobně byly dosud veřejnosti neznámé mnohé z více než 600 černobílých fotografií, které kniha obsahuje. Poslední kapitoly obsahují technický popis zajímavých závodních motocyklů a přehledně uspořádanou tabulku všech zjištěných výsledků závodů.